Od 16.3.2017 máme v restauraci na ulici Gorkého 45 zavřeno. Více informací o tom, co připravujeme, najdete zde.
Aktualizace stránek proběhne v nejbližších dnech.

+420 601 321 494
Domovská stránka

Restaurace živé stravy

Pozvěte si slunce na talíř!

Zdraví je to nejcennější, co máme. Smutným faktem však je, že mnozí si ho neváží do té doby, dokud ho neztratí. Zájem o stravu z nutričního hlediska není mezi lidmi zatím velmi rozšířený.

Jsme přesvědčení o tom, že správná výživa a chuťový požitek se vzájemně nevylučují. A právě naopak jdou ruku v ruce s pevným zdravím, které umožňuje člověku vést plnohodnotný život. Protože jsme se sami dlouho stravovali tak, jak je v naší společnosti běžné, víme, co znamená měnit své postoje a celkový pohled na stravování. Když chce člověk dosáhnout nějaké změny, potřebuje v první řadě změnit sám sebe. Naší prvotní myšlenkou bylo zachránit svět. Uvědomovali jsme si a stále uvědomujeme, že mnoho lidí se stravuje velmi zle. Avšak je to přirozené, když nic jiného vlastně neznají, nikdy se nad svou stravou nezamýšleli. S myšlenkou, že lidem ukážeme, že stravovat se dá i jinak, jsme otevřeli v době, kdy se o živé stravě tolik nepsalo. Nebyla tolik v povědomí jako teď. Naší úlohou je tedy navést lidi, inspirovat je k zamyšlení nad vlastním jídelníčkem, ke změně stravování, k jeho zlepšení.

Netvrdíme, že člověk se musí živit výhradně syrovou stravou. Alespoň 80% jídelníčku by však mělo tvořit čerstvé ovoce, zelenina, oříšky, semínka, naklíčené luštěniny a obilniny.

V oblasti stravování a péče o zdraví se můžete setkat s velkým množstvím informací, které si často i protiřečí. Člověk v tom může být i ztracený. Sami jsme si prošli obdobím zkoušení téměř všeho, co bylo obecně doporučováno. Než jsme pochopili, že klíč je v jednoduchosti.

S námi jste a vždy budete na správné cestě.


Sdělení Přírody: Třešně

Živá strava rostlinného původu je základem stravování člověka. Tato strava zrcadlí původní záměr Stvořitelů, jakou výživu by měl člověk přijímat. Šťavnaté plody, zelené listy a ostatní druhy zeleniny představují ten nejlepší zdroj životodárné energie, kterou denně člověk potřebuje. Stejně i ořechy a semínka představují obrovské zásobárny životodárných energií v koncentrované formě. Na této stravě člověk automaticky prospívá. Dalo by se říct, že funguje jako dobře namazaný stroj. Stroj namazaný tím nejlepším olejem.

Je nesporným faktem, že člověk se v průběhu historie světa stravoval rozličným způsobem. Ať už byla důvodem horší dostupnost potravin nebo nepříznivé klimatické podmínky. Drsné podmínky některých historických epoch způsobily výrazný odklon od původního přirozeného stravování. Narážím tím na konzumaci masa rozličných zvířat. V těžkých (temných) časech se k masu člověk musel uchýlit, aby vůbec přežil. Pud sebezáchovy byl silnější než etické principy. Člověk si konzumací masa doslova zachránil život, avšak zanechalo to na něm nepříznivé důsledky. Výrazné snížení citlivosti, zvýšení agresivity. Zanášení svých těl temnými energiemi, které byly vytvářené zabíjením zvířat, která umírala nepřirozenou, předčasnou smrtí. Člověk si tím pádem neuvědomil, že by s tím měl přestat, když se zlepšily podmínky dost na to, aby se vrátil k přirozené, původní stravě. Jeho zatemněnost ho vychýlila. Člověk si to (v globálním měřítku) neuvědomuje dodnes.

„Vyrábí" maso a následně ho konzumuje v obrovských množstvích, i když dostává signály, že své tělo neživí optimální stravou. Toto můžeme říct o téměř všech zpracovaných potravinách, které se dnes dají koupit. I původně výživné potraviny jsou dnes plné chemie a jiných lidskou schránku ničících přísad. Avšak to je jen důsledek příčin, které tento stav vyvolaly.

Listová zelenina - dostatek chlorofylu Lidská arogance, nadřazenost a pocit, že je na Zemi pánem, vyústila v dnešní stav světa. Násilí, kam se člověk podívá. Nadměrné zneužívání přírody a jejích zdrojů. Plýtvání, devastování přírody bez rozmyslu. Chamtivost, intriky, zlem nasáknuté i původně dobré záměry. A tak bychom mohli pokračovat. A jak se v důsledku toho všeho člověk oddělil od přírody, neuvědomuje si, jak velmi svou činností přírodu devastuje. A stejně tak si neuvědomuje, jak devastuje své tělo nevhodnou stravou, která pro něj není určená. I na nevhodné stravě může člověk „žít“ - přesněji by se dalo říct živořit. Ale zdaleka nemůže využívat potenciál, který se v každém člověku skrývá. Pokud člověk zařadí velké množství přirozených potravin do svého jídelníčku, dovolí tím i silám přírody vstoupit do jeho těla. Tyto síly mají účinky, o kterých se lékům může jen zdát. Příroda dokáže poskytnout všem lidem dostatek živé stravy. Člověk musí jen změnit své postoje k sobě, ke svému tělu, k okolí a přírodě. Když člověk začne žít v souladu s přírodou, příroda se o člověka postará tak, jako se stará o každou svou součást. Síla přirozené stravy je nepředstavitelná a přitom dobře známá. Proč plodit násilí, když to jde i bez něj a mnohem, mnohem lépe?

Když jsem prvně slyšela o vitariánské stravě, zděsilo mě, co si to ti lidi všechno navymýšlí, jen aby byli zajímaví a přitáhli na sebe pozornost. Vždyť přece musíme jíst všechno, hlavně ty živočišné bílkoviny, o kterých nám devět z deseti lékařů tvrdí, jak jsou životně důležité a čtyři z pěti nutričních poradců doporučují jogurty s nízkým obsahem tuku (to, že aktuálně v jogurtu sotva najdete mléko mimo kupy vycpávkových škrobů je na delší vykládání samo o sobě).

Nicméně po třech měsících v Gruzii kdy jsem si vyzkoušela, jaké je to být týdny na výborném čerstvém ovoci a zelenině, mě až fascinovalo, co se mi začalo dít s tělem. Zmizely mi všechny zdravotní neduhy, co se mě do té doby držely léta, i napříč tomu, že mi páni a paní v bílých pláštích předepisovali kdeco, jen nic, co by mě opravdu vyléčilo. Po návratu do rodné krajiny jsem se hned první dny vrátila k našim klasickým českým pochoutkám. Smažený sýr, další den svíčková.. Om ňom ňom! Společně s tím se příhlásily samozřejmě i mé staré známé zdravotní obtíže. Začala jsem sledovat, jak na mě které jídlo působí, kdy jsem byla unavená, usmrkaná, kdy plná energie s menší potřebou spánku.. Intuitivně jsem omezila maso na jednou až dvakrát do měsíce, začala jsem výrazně zvětšovat podíl syrové stravy.

Na vánočním kaprovi jsem si ještě pochutnala, ale od té doby je pro mě maso jen hmota, ve které je mrtvolný zápach překrytý solí a kořením. Mimochodem už jste někdy jedli neochucené maso? Jaké bylo? Zajímavé, že s jabkem tento dochucovací problém nenastane.

Pár měsíců byl ze mě vegetarián s vysokým podílem syrové stravy. Přečetla jsem knihy doktora Walkera, koupila si odšťavňovač a první zázraky se začaly dít. Nejdřív se dostavily klasické detoxikační trable jako únava, bolesti hlavy, rozmrzelost. Po týdnu byly pryč a já jsem si začala užívat stále čistšího těla. Nechala jsem si vyčistit střeva a začala jíst výhradně syrovou stravu. Až mě fascinovalo, jak lehce a dobře mi bylo. Chutě jsem měla ještě dost zkažené a občas jsem unikla ke starému dobrému chlebu, polomáčeným sušenkám nebo jen k mým oblíbeným česnekovým brambůrkám. Moje tělo, které si velmi rychle a rádo zvyklo na stravu plnou života, začalo křičet, že už zpátky nechce tyto jedovaté výmysly moderního člověka.

Kupa lidí včetně rodiny si o mně myslí, že jsem blázen, extremista, anebo že jsem se přidala do nějaké sekty. Nějak se mi zdá, že je špatně dívat se na tento stav coby podezřelý, že už jsem dlouho nebyla nemocná. Normální se stává být nemocný, stěžovat si na všechno a hlavně si ničit tělo „když už nic lepšího z toho života přece nemáme“. Budu se snažit vám všem tuto cestu zpříjemnit, když už je mi do vínku dán úkol změnit svět k lepšímu :] Hlavně když sama na sobě vidím výsledky.

Často sa nás ľudia pýtajú, čo nás k otvoreniu reštaurácie viedlo. Musím úprimne povedať, že ma predtým nič podobné nenapadlo. O stravu som sa totižto veľmi nezaujímal. Dôležité bolo len to, aby som zahnal hlad, keď sa už objavil. Nemal som žiadne špeciálne preferencie, len kapustu som veľmi nemusel a paradajky som nemohol ani cítiť. Keď som bol malý, vraj som nemal rád ani uhorky a melóny. A že som melón ochutnal až vtedy, keď som mal zatvorené oči a rodičia mi ho dali do úst. Celkovo som veľký kamarát so zeleninou nebol a napríklad papriku som jedol iba ak bola zelená. Žltú len v krajnom prípade (ak som ju dostal na desiatu a hlad bol už naozaj veľký) a červenú som odmietal. Rovnako ani moje záujmy nič podobné nenaznačovali - prevažovalo hranie počítačových hier. Nutno ešte podotknúť, že som nemal veľmi v obľube jar a leto, lebo vtedy sa silno prejavovali alergie, ktoré som mal od narodenia. S  postupom času sa začali objavovať prvé impulzy v podobe zdravotných problémov. Okolo 16-tého roku mi bol diagnostikovaný zvýšený krvný tlak, na ktorý mi boli predpísané aj lieky.

S príchodom na vysokú školu sa veľa zmenilo. Školský režim sa radikálne zvolnil a tým pádom bolo viac času venovať sa svojím záujmom, čo v tom čase bolo hlavne hranie počítačových hier a posedenie v krčme pri pive, dvoch, troch...  Zmenou prostredia sa zmenila aj moja strava. Domácu stravu nahradili minútky z menzy, pivo a chleba s lekvárom. Klasická študentská strava, aby človek ušetril na pivo. Na konci prvého ročníku sa k mojím zdravotným problémom pridalo aj dosť intenzívne vypadávanie vlasov. Určite to bolo čiastočne aj výsledok môjho študentského spôsobu života – nechodiť do školy, pokiaľ sa dalo, hodiny stráviť za počítačom, alebo na pive pri životne dôležitých debatách.
Počas štúdia som si našiel prácu a v podstate mi nič (až na dostatok vlasov) nechýbalo. Aspoň som mal ten pocit. Spolubývajúci, s ktorým som býval začal v jednom období hľadať rôzne informácie o strave, pretože sám mal určité zdravotné problémy. Naším prvým „veľkým“ zistením bolo, že keď budeme jesť menšie porcie, bude to lepšie. A naozaj netrvalo dlho a obaja sme si všimli, že máme problém, aby sme sa neprejedli, keď sme si v reštaurácii dali obedné meníčko. Celkovo to bola jediná zmena v mojom stravovaní na dlhší čas. Niekedy v roku 2011 som sa dostal k informáciám o živej strave. Veľmi ma to oslovilo a vnútorne som mal pocit, že je to ten správny a prirodzený spôsob stravovania. Dychtivo som hltal všetky knihy s touto tématikou, ku ktorým som sa v tej dobe dostal a začal som plánovať prechod na živú stravu. Začal som postupne - najprv som vynechal mäso. S tým som nemal žiadny problém a navyše sa mi v tom období dostali do ruky knihy a dokumenty týkajúce sa chovu zvierat a "výroby" mäsa, čo ma len utvrdilo v tom, že bude premňa lepšie, keď ho prestanem jesť. Po pár mesiacoch som si aj všimol zmenu vo vnímaní celej problematiky konzumácie mäsa. Už som si nedokázal predstaviť, že by som mäso opäť jedol, prestalo mi to dokonca voňať, keď som to niekde cítil. Mal som aj vnútorný rozpor, ak niekto odo mňa chcel, aby som mu niečo mäsové kúpil v obchode. Prebudilo sa vo mne silnejšie etické cítenie ku zvieratám a celkovo ku všetkému živému. Veľmi rýchlo po tom, ako som vysadil mäso, som vysadil aj mlieko a drvivú väčšinu výrobkov z kravského mlieka. Pečivo som prestal jesť ako posledné, to šlo najťažšie, pretože som si nevedel predstaviť, čo budem jesť namiesto toho. Bol som však odhodlaný ísť ďalej a aj naďalej meniť svoju stravu. Keďže som vyradil veľa zložiek môjho celoživotného jedálničku, usúdil som, že by bolo dobré, kebyže zase začnem jesť všetku zeleninu, vrátane tej, ktorej som sa dovtedy vyhýbal. Na moje prekvapenie to šlo veľmi ľahko. Keďže som začal hneď od začiatku odšťavovať, moje chute sa prečistili a rýchlo som si zvykol či už na paradajky, papriky, kapustu a podobne.

Raz ma prišla navštíviť Janka, keď som si práve robil šťavu a dal som jej ochutnať, ako chutí čerstvá mrkvová šťava. Je pravda, že ona v tom čase nezdieľala moje nadšenie pre živú stravu, ale to mi nevadilo. Ja som vedel, že je to dobré, len som sa to ešte potreboval naučiť, poskladať si stravu tak, aby bola skutočne plnohodnotná. Vplyvom stravy som začal prekopávať celý režim svojho fungovania. Prestal som navštevovať krčmy, nadávať, ponocovať, začal som cvičiť 5 tibeťanov a celkovo viacej chodiť vonku. Začal som byť nespokojný so svojou prácou, pretože som začal mať pocit nenaplnenia, vnútorného neuspokojenia v práci . Objavovali sa mi v hlave myšlienky, že by som chcel pomáhať ostatným, ale nevedel som presne, ako. Pár mesiacov na to ma Janka oslovila s týmto nápadom - otvoriť Kiwko a ja som súhlasil. Napriek tomu, že sme nevedeli, do čoho sa vlastne púšťame, nevadilo mi to a naopak bol som priam nadšený. Bol som presvedčený, že to pôjde, napriek tomu, že v roku 2012 živá strava nebola tak známa ako je to dnes.

Nutno podotknúť, že zmena stravy a otvorenie Kiwka bola jedným z hlavných zlomových bodov mojom živote. O tom, čo všetko potom nasledovalo by sa dalo písať ešte dlho, každopádne všetko, čo som sa odvtedy naučil, využívam aj v praxi. Aj vďaka tomu som schopný pomôcť a naviesť iných, akým spôsobom sa môžu posunúť vpred a v súčasnej dobe v rámci našej reštaurácie ponúkam možnosť individuálnych konzultácií v oblasti stravy a všetkého, čo s kvalitnou výživou súvisí.